1.10.2012 - Nicolas
Ještě teď jsem v šoku! Včera jsem byl s páníčkem a se psema z rodiny na procházce v Prokopském údolí. Na jedné louce tam bylo stádo oveček a kolem nich byl ohrada z drátů. Prostě drát jako tucty jiných, kterých už jsem za svůj psí život viděl spoustu.
Říkal jsem si, že si zkusím zahrát na pasáčka - když to zvládnou třeba border kolie, tak to zvládnu taky. Jenže ouha - když jsem se vrhnul pod tím drátem směrem k ovcím, abych si je pro začátek přepočítal, dostal jsem od toho drátu takovou ránu, že by ji obdivoval i Vitalij Kličko.
V tu ránu mě bolelo celý tělo a před očima jsem měl hvězdičky. Pán mě hned vzal do ruky a začal mě utěšovat, jako že to bude dobrý, že už jsem velkej chlap a že musím bejt statečnej. No prostě měl řeči, že jsem měl chuť ho za to kousnout do ucha. Ale je pravda, že za chvíli to přestalo bolet a už jsem mohl běhat s ostatními.
Do budoucna ale plánuju se věnovat osvědčeným koníčkům jako je dogdancing a agility. Pasáka už rozhodně nikdy dělat nebudu...