24.7.2012 - Tandori
Dneska jsem při ranní procházce našel venku zbytek mexické tortily. Je sice pravda, že veškerá náplň z ní už byla pryč, asi tam stihnul být nějaký pes už přede mnou, ale i samotná tortila chutnala božsky.
Samozřejmě idylka končila ve chvíli, kdy to viděla panička, hned musela použít svůj nejoblíbenější povel FUJ a už mě od toho nesla pryč. Pozorně jsem sledoval cestu a když mě asi po sto metrech položila na zem v domnění, jak nade mnou vyzrála, tak jsem si to mazal zpátky k tortile. Asi jsem tím paničku dost naštval, protože pak mě připla na vodítko a už jsem neměl šanci to dojíst.
Každopádně jsem doma dostal aspoň snídani (mezi námi - s tortilou se to nedalo srovnat), tak jsem se najedl aspoň něčeho a teď to půjdu na chvíli zalomit po vzoru svýho bráchy...