26.11.2012 - Tandori
Včera nás páníčkové vytáhli na poznávací výlet. Že prý navštívíme poutní místo u kříže nad vesnicí Svatý Jan pod Skalou. Těšili jsme se, že uvidíme kolotoče a atrakce, ale byl jsem zklamaný, žádná pouť tam evidentně nebyla nejmíň tisíc let.
Cesta na vrchol tý skály vede přes Solvayovy lomy, kde se těžilo kamení, a tak jsme mohli vidět spoustu kamení, vláčků a strojů na těžbu.
Páníčkové chtěli, abychom si toho co nejvíce prohlédli, ale nás s bráchou to moc nebavilo. Raději jsme se honili po loukách a v lese, kudy jsme šli. Pak jsme šplhali do kopce po skalách, ale výhled stál za to. Řeknu vám, nechtěl bych tam dolů spadnout. Raději jsme byli na vodítku a to docela rádi.
Na zpáteční cestě poprvé, co jsem u páníčků, utrpěla Nicolasova pověst slušňáka. Našel u cesty docela pěkně rozbředlé hovínko. Dle velikosti bylo nejméňe od krávy. Mrzí mě, že jsem ho neviděl dřív, mohl jsem si to užít já. Ale Nico byl rychlejší, a pěkně ze všech světových stran se ve svém nálezu vyválel. Měl na sobě vestu, takže většina toho se dostala pouze tam, ale on je dost šikovný a trochu si namazal i na krk a na obojek.
Myslel jsem, že je to poslední den mojí paničky. Dostala atomový záchvat, vestu strčila do igeliťáku a že prý bráchu nechá v lese do jara, než trochu vysmrádne. Pak ho ale vzala na milost a jeli jsme honem domů. Díky tomu, že byl brácha rychlejší, jsem se vyhnul koupání a panička drhla jenom Nicolase. Musela vyprat naše oblečení i deky, které máme v autě a páníček jel nechat auto vyčistit, takže bohužel po bráchově nálezu nezbylo vůbec nic.
Každopádně budu teď venku pozornější, abych byl příště první, kdo najde poklad...
V sekci Fotoalbum najdete pár fotek...