26.7.2012 - Tandori
Přemýšleli jsme s bráchou, čím bychom chtěli být, až budeme velký. Já bych docela dělal nějakýho ochutnavacího psa třeba u ČOI. Jako že bych posuzoval, co se ještě dá jíst a co už za to nestojí. Brácha tvrdí, že si myslí, že tam psy neberou, ale jak to může vědět? Třeba zrovna budu první, kdo to dokáže, panička říká, že jestli na to nějakej pes má nadání, tak jsem to rozhodně já.
Nicolas by chtěl být prý vědcem a badatelem, kterej cestuje po světě a jeho snem je očichat všechny stromy a lampy na světě. No aniž bych mu chtěl nějak křivdit, tak je jasné, že to nemůže nikdy dokázat, ale zase ho utěšuju, že nemusí cestovat až na kraj světa, že mu snad stačí ty výlety, který s páníčkama pořádáme tady, ne?
Nakonec s tím souhlasil a po dnešních pěti kilometrech ve třicetistupňovým vedru byl dokonce rád za to, že nás páníčkové šoupli vykoupat do řeky a na svoje čuchání úplně zapomněl...