7.7.2012 - Tandori
Do včerejška jsem byl nejspokojenější pes na světě. Žil jsem si pěkně s mámou a tátou a ostatními pejsky u nás v domku a na zahradě, a vůbec nic mi nechybělo.
Pak ale přijeli zase ti lidi, co už tu párkrát byli a z vypadající neškodné návštěvy si mě nakonec odvezli. Jel jsem takovou hučící krabicí, strašně to drncalo. Chtělo se mi docela dost spát, protože bylo celej den hrozný vedro, ale nešlo to, protože jsem musel pořád sledovat, co se to se mnou děje a kam mě vezou. Nakonec to trvalo tak dlouho, že jsem usnul a ztratil přehled o tom, kam jedu.
Pak to hučení a drncání přestalo a moje nová panička mě v ruce vzala do další krabice, která hučela a která zase místo dopředu jela směrem nahoru. Přišli jsme do nějakýho bytu, kde u dveří čekali nějací tři divný psi, jeden z nich hned utekl, když mě panička položila na zem, ostatní mě začali očmuchávat. Ten největší pes mi připomíná mýho tátu Fanouška, je taky takovej statnej a docela milej. Ale vůbec neštěká, pořád si jen čistí kožich a povaluje se někde po skříních. Stal se mým vzorem, jednou taky vyskočím takhle nahoru a budu spát na skříni, to bude bájo...
Jinak je to tu docela fajn, dneska jsem poznal tolik nových věcí, co za celý dosavadní život ne. Je tu spousta domů, lidí a věcí. Byl jsem se všeho tak unavený, že jsem skoro celý den prospal.
Víc vám napíšu příště, jsem strašně ospalllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll