18.1.2012 - Nicolas
Dobrý den do Poříčan,
zase se po pár dnech ozývám, abyste věděli, co je nového.
Za ten měsíc, co jsem v nové rodině, už jsem se plně adaptoval na nové prostředí, lidi, kočky i zvyky, které tady panují. Začalo mi chutnat jídlo, které mi dávají, takže vždycky, když dostanu do mističky, tak ji během několika minut vyprázdním úplně do mrtě. Panička se pak naoko zlobí, proč jsem téměř 3 týdny dělal takové divadlo s jídlem, ale to já se vždycky tvářím, že tomu nerozumím…
Pravidelně chodím do psí školky, už jsem byl 4x. Pokaždý jsou tam trošku jiný pejskové, jen některý už tam se mnou byli víckrát. Pokaždý je to docela zábava. Chvilku si hrajeme a chvilku zase cvičíme. Mě každej pořád chválí, jak mi to jde. Bylo mi nabídnuto, abych šel vyzkoušet agility pro začátečníky, takže zítra v šest večer jdeme s paničkou a pánem na agility pro začátečníky, tak uvidím, co to bude a jestli mě to bude bavit. Panička měla strach, jestli to není moc brzo, ale paní cvičitelka ji ujistila, že prý šprti můžou začít už i takhle brzo J Panička se mnou cvičí i doma, když máme chvilku čas, protože mě to hrozně baví a hlavně za to vyinkasuju spoustu minidobrůtek… Už umím sedni, k noze, stůj a zůstaň, heč J
Hodně se taky kamarádím se Samem, což je pejsek od maminy mého páníčka. Tak, jak na začátku na mě vrčel a asi jsem se mu moc nelíbil, tak teď mě má asi hodně rád, protože pokaždý, když přijdu, tak začne radostně vrtět ocáskem a většinou hned přitáhne nějakou hračku, abychom si hned začali hrát. On už je dospělý, ale já myslím, že ho hraní se mnou prostě baví J Když jdeme spolu ven, tak se tváří jako velký kápo a dokonce minule mě bránil před obrovským vlčákem, který se ke mně jen přiblížil, tak Samík na něj hned začal vrčet a stoupnul si přede mě. Sice to nebylo potřeba, protože vlčák byl v pohodě, ale na druhou stranu bylo hezký vidět, že o mě Samík má starost J
Zase se ozvu...