27.5.2012 - Nicolasův výlet na Sněžku
Dobrý den, Čermákovi,
musím Vám vyprávět svůj dnešní zážitek. Páníčkové naplánovali výlet na Sněžku, že prý se krásně projdeme. Ne vždycky ale věci vyjdou tak, jak mají :-))
Vyrazili jsme brzy ráno, po cestě jsme ještě v Praze vyzvedli Samíčka od páníčkovo mámy. Ona je pořád ještě nemocná, tak jsme ho chtěli vzít s sebou na výlet.
Nevím, jak moc dopředu si páníčkové zjišťovali cestu, ale jeli jsme tak dlouho, že jsem chvílemi čekal, kdy nás budou stavět rumuský celníci. Nakonec jsme úspěšně dorazili do Pece pod Sněžkou a mohli jsme konečně vyrazit na Sněžku. Původně jsem se trochu bál, že snad ten krpál půjdeme pěšky, ale zaplať Pánpes jsme šli jen k lanovce. Jel jsem lanovkou poprvé v životě a řeknu Vám, byl to opravdu zážitek. Je to takový dvousedačkový výtah a nahoru se jede bokem napřed. Panička mě pevně držela a pán zase pevně držel Samíčka. Chvílemi byla lanovka tak nízko země, že jsem měl chuť skočit na zem a dojít to pěšky, ale přes pevné sevření paničky to nešlo. Nakonec jsem za to byl rád, protože pak už jsme jeli pěkně vysoko a to už bych na zem skákat nechtěl. Celou čtvrt hodinku jsem seděl čelem vpřed a dával pozor na cestu. Pro všechny kolem jsme samozřejmě byli za atrakci :-))
Vystoupili jsme na Růžové hoře, to je taková mezistanice. Dál už lanovka nejezdí, že prý ji opravují. My jsme s tím ale počítali a tak nám to vůbec nevadilo. Z Růžové hory jsme šli pěšky zpět dolů do Pece pod Sněžkou. Představte si, že místy byl v lese i sníh! To jsme byli se Samíčkem v sedmém nebi. Pořád jsme spolu běhali a dováděli, nechávali jsme si házet šišky a tak. Pak jsem mezi stromy zmerčil zajíce. Vyběhl jsem za ním s dobrou vírou, že bychom si mohli hrát, ale zajíc přede mnou prchal, jako kdyby mě snad znal. Takže nakonec ze společné hry nic nebylo. To ale ničemu nevadilo, i tak to bylo super.
Když jsme došli zpátky k autu, tak jsme se Samem lehli na zadní sedačku a až zpátky do Prahy jsme chrápali jak za okres :-))
Ještě teď mě bolí nohy, ale za ten zážitek to rozhodně stálo. Klidně bych si to dal znovu, ale páníčkové říkali, že prý příště zase vyrazíme někam jinam. Tak se dám překvapit...
Jak se máte všichni v Poříčanech? Co dělá Tonda? Už jste mu řekli, že až trochu vyroste, tak půjde k nám? Já už se na něj dost těším, budu si s ním hrát a všechno ho naučím.
Posílám všem pozdravy,
Váš Nicolas