28.7.2012 - Nicolas - výlet do Hřenska
Dneska jsme byli na výletě v Hřensku. To je takový malý městečko skoro na konci světa. Všude jsou tam samý skály a kdybyste se za ně podívali, tak tam bude černá díra, protože už tam je ten konec světa.
Jeli jsme celá tlupa - páníčkové, já, brácha a ještě jsme s sebou vzali páníčkovo mámu se Samíčkem a páníčkovo ségru s Maxíkem. Panička říkala, že to bude masová akce, ale byl jsem děsně zklamaný, protože žádné maso jsem za celý den ani neviděl...
Vyjeli jsme autobusem do kopce na Mezní Louku, a potom se vydali na samotnou túru. No, aniž bych chtěl páníčkům nějak podlejzat, tak to byla jedna z nejvydařenějších procházek, co jsme spolu zažili. Panička všechno předem zjistila na internetu, takže pak už nám to všechno krásně klaplo. Objednala i fajn počasí. Bylo teplo a slunečno, ale tím, že se jde jenom lesem, tak nám nebylo vedro a to se musí ocenit.
Hned po pár metrech jsme narazili na takový vodní močál a Samíček se tam hned musel vykoupat. Myslím, že se měl narodit jako vydra, ale na poslední chvíli si to Pánpes rozmyslel. To já vodu využívám jen na pití a nebo maximálně na ráchání tlapek.
Šli jsme docela dlouho a pořád někde čmuchali, to se ví, protože jsou tam úplně jiný pachy než u nás na sídlišti. Brácha pořád lítal za náma a mě dokonce vyzýval ke hře, asi se zbláznil, copak mám čas v neznámém prostředí si s ním hrát? Samosebou jsem ho vždycky setřásl a utekl mu hodně dopředu. On se pak vždycky držel paničky a chvíli byl klid.
Ušli jsme docela dlouhou cestu a narazili jsme na úsek, který se dá sjet jenom po loďkách. Byla tam taková veliká, vešlo se na ní spousta dvounožců a i my všichni psi. Panička chtěla, aby se prý brácha taky "vyčuměl" a poznal i co to je vozit se na loďce, jenže ten bohužel usnul a o tom, že jel na loďce ani neví...
Pak jsme zase kus šli pěšky, my psi jsme hodně běhali sem a tam, měli jsme všichni radost, že je tam tak pěkná příroda. Každou chvíli jsme museli pít, abychom měli dost zásob na podepisování stromů a velkých šutrů, kterých tu všude bylo habaděj. Brácha už se pak jenom nosil u paničky v ruce a chvílema až plašil ptáky, jak chrápal...
No a pak jsme jeli ještě jednou loďkou, dvounožci to tu nazývají soutěsky. Brácha o tom nemá ani páru, že jel, ale přiznám se, že to už jsme toho měli docela dost i my ostatní. Koukal jsem, že i třeba Maxíkovi už se zavíraly oči a Samík si dokonce sednul, a to je co říct...
Pak už jsme zase museli kus pěšky, teda kromě bráchy, který si z paničky udělal soukromý taxík a došli jsme zpátky do Hřenska. Tam jsme si všichni sedli do hospody, a představte si, že zatímco všichni psi jsme dostali jen vodu do misky, tak brácha, kterej toho nachodil nejmíň, dostal i granule, to mi fakt hlava nebere. No, ale jsem celkem rozumnej, tak jsem z toho nechtěl dělat aféru. Čtenáři, ať si na to udělají svůj názor.
Na zpáteční cestě v autě byla docela bitka o místo k ležení, protože to už jsme to chtěli zalomit všichni, ale bylo nás tam moc. Nakonec to Max zapíchnul na deklu od kufru, Sam vepředu pod nohama jeho paničky, brácha jako vždycky na klíně mojí paničky a já teda vedle ní.
Bylo to opravdu moc fajn, v sekci Fotoalbum najdete pár momentek, který fotil páníček, tak snad se vám budou líbit...