9.5.2012 - Nicolas "Náčelník Velké oko"
Tak jsem se konečně vzpamatoval z toho nedělního tyjátru. Než jsem šel do kruhu, tak bych býval přísahal, že už jsem vzhůru, ale ten pán s těma rozklepanýma rukama mě donutil se zamyslet, jestli to není jenom zlý sen. Pořád všude slyším, jak jsem krásný a šikovný a pak přijde nějaký Fin, který dle mého viděl psa zblízka pouze v čínské restauraci a měl tu drzost mi říct, že mám velké oko, chápete to? Je teda fakt, že od té doby mi doma přezdívají Náčelník velké oko, což zní dost honosně, takže jsem v závěru docela spokojený J
Po tom nedělním fiasku jsem byl s páníčkama v lese, kde jsme se všichni potřebovali trochu odreagovat a načerpat novou sílu J Sice jsme trochu zmokli, ale stejně tam byl úžasný vzduch a já konečně viděl na vlastní oči obří mraveniště. Takovej bejvák museli ti mravenci stavět nejmíň 20 let. Chtěl jsem se jim podívat do obýváku, ale v cukuletu jsem si to rozmyslel, asi chápete proč, ne? J
Taky jsem jako odškodné dostal mooooc dobré žrádýlko – páni, já se tak nacpal, že kdybych potom přijal byť jen biologicky odbouratelný toaletní papír, tak puknu. Prý s Vámi jedu zase v pátek na nějaký výlet s Ňaminou, Julčou a strejdou Fanouškem. To už se moc těším… Já Vás vůbec tak rád viděl J Myslím, že je fajn takhle jednou za čas navštívit svoji původní rodinu, kde jsem vyrostl. Doporučoval bych to všem pejskům, ale co jsem slyšel, tak všichni takový štěstí nemají. Nedávno jsem na sídlišti potkal nějakýho vzdálenýho příbuznýho – taky bráboše a ten prý vyrůstal v kleci a dodnes se z toho doma počůrává. Navíc nemá tak hodné páníčky jako já, oni s ním nebudou chodit nikam do školky a tak, takže mi ho bylo hrozně líto. Strašně dlouho mu trvalo, než se přestal bát mě a mojí mámy, ale asi tak za 10 minut se rozkoukal a začal si se mnou hrát. Myslím, že se mu to dost líbilo, vypadal spokojeně. Tak snad do budoucna získá trochu víc sebevědomí a bude se svojí rodinkou spokojený.
Váš Nicolas – náčelník velké oko